Tanto
Tanto 短刀) je japonský nůž, který se začal hojně objevovat během období Heian (794–1185). Tanto je krátký meč s jednostranným ostřím, jehož délka ostří se pohybuje zpravidla mezi 15 a 30 cm. Tanto bylo používáno pro sebeobranu prostého lidu, ale také jako vedlejší zbraň pro samuraje. Tanto bylo často nošeno spolu s katanou a wakizashi v takzvaném setu daišó. Tanto bylo navrženo pro bodání a proražení brnění, ale také pro další účely jako je řezání, odřezávání a krájení. Tanto se často používalo i při seppuku, rituální sebevraždě, kterou prováděli samurajové a další lidé v Japonsku.
Dnes je tanto oblíbeným sběratelským předmětem, ale také se stále využívá při výcviku bojových umění, jako je například iaidó nebo kenjutsu.
