Kladiva

Bojové kladivo z damaškové oceli - zvané i jako válečné kladivo se řadí mezi zbraně používané v období od 11. do 16. století. Tato kladiva byla určená k průrazům odolných a obrněných cílů. Pro tento účel bojové kladivo skýtá dvě možnosti, buď zbroj pod silou úderu plochou stranou kladiva deformovat, nebo jí ostrým bodcem či trny perforovat, popřípadě skrze skulinu mezi pláty rovnou protivníka zranit. S výjimkou zásahů hlavy se bojovníka v těžké plátové zbroji málokdy podařilo několika zásahy zabít, deformovaná zbroj mu ale brala dech a velmi omezovala pohyblivost. Paralyzovaný protivník byl pak už lehkým cílem. Mezi bojovým kladivem způsobená zranění se počítaly zejména zlomeniny kostí a žeber. Četné pokusy z moderní doby dokázaly, že ani železný krunýř nebyl nerozbitnou ochranou a bylo ho možné prorazit až do „smrtelné hloubky“. V dnešní době se toto kladivo využívá jak k sebeobraně, tak i jako jateční kladivo pro rychlé usmrcení dobytka.